V rámci Indexu CSGOV jsme v prosinci 2025 analyzovali 225 webů české veřejné správy a detekovali 226 762 přístupnostních problémů. Nejde o jednorázový audit, ale o systematické a opakovatelné měření, které umožňuje sledovat stav i vývoj v čase.
Co z těchto dat vyplývá? A které chyby mají na výsledné skóre největší dopad?
Co jsme analyzovali
- 225 auditů webů
- 226 762 nalezených problémů
Na první pohled mohou čísla působit uklidňujícím dojmem. Kritických chyb je „jen“ necelé procento, jenže právě tyto chyby často znamenají, že je web pro část uživatelů prakticky nepoužitelný.
Chyby v kategoriích střední a lehké, jsou často spíše doporučení na co se zaměřit v manuálním testování a i z tohoto důvodu nejsou zařazené do výpočtu výsledného skóre.
I malé procento kritických chyb má velký dopad
Kritické chyby tvoří v celkových datech jen malou část. Právě proto ale často unikají pozornosti. V součtu jich není mnoho, jejich dopad na reálné uživatele je ale zásadní.
Nejde o kosmetické nedostatky ani o „technické detaily pro vývojáře“. Kritické chyby typicky znamenají, že se část uživatelů k obsahu vůbec nedostane.
Co se považuje za kritickou chybu?
Nejčastěji jde o situace, kdy:
- chybí alternativní texty obrázků
Pro uživatele čteček obrazovky je obrázek bez alt textu prázdné místo. Pokud je obrázek nositelem informace (např. tlačítko, infografika, výzva k akci), obsah se ztrácí úplně. - je porušená struktura ARIA
Nesprávně použitá ARIA (např. chybějící rodičovský prvek nebo zakázané atributy) mate asistivní technologie. Výsledkem je, že uživatel neví, kde se na stránce nachází, co je interaktivní a co ne.
Asistivní technologie nedokážou obsah správně interpretovat.
Navigace, formuláře nebo dynamický obsah se stávají nečitelnými nebo nepoužitelnými. Uživatel sice stránku „vidí“, ale nemůže s ní pracovat.
Proč jsou tyto chyby skutečně kritické?
Protože jejich dopad není „horší UX“, ale nulové UX. Pro daného uživatele stránka neexistuje.
Uživatel:
- nemůže odeslat formulář,
- nepochopí strukturu stránky,
- netuší, kde je tlačítko nebo odkaz,
- nebo se k informaci vůbec nedostane.
V prostředí veřejné správy to znamená víc než jen frustraci. Znamená to reálnou bariéru při vyřizování povinností, žádostí nebo přístupu k informacím, na které má uživatel právo.
Jak v tom pomáhá Index CSGOV
Index CSGOV tyto chyby:
- nezlehčuje, i když jich je procentuálně málo,
- penalizuje je výrazněji než méně závažné problémy,
- a hlavně je zviditelňuje v kontextu ostatních webů.
Díky tomu:
- se kritické chyby neztratí v „zelených číslech“ jiných nástrojů.
- je možné sledovat, zda se skutečně opravují, nebo jen přibývají,
- a provozovatelé webů vidí, že nejde o teoretické WCAG body, ale o konkrétní překážky pro konkrétní lidi.
5 nejčastějších chyb, které ovlivňují přístupnost
Nedostatečný kontrast textu
18 258 výskytů | 94 % webů | Vážná chyba
Téměř 80 % všech vážných chyb souvisí s kontrastem textu.
Typicky jde o:
- texty na barevném pozadí
- sekundární informace
- placeholdery a doplňkové popisky
Problém kontrastu není „detail pro slabozraké“. Je to bariéra pro uživatele na mobilu, venku na slunci, na starších monitorech i při únavě očí.
Obsah mimo landmark oblasti
7 135 výskytů | 80 % webů | Vážná chyba
Veškerý obsah by měl být umístěn v oblastech označených orientačními body (landmark). Uživatel asistivní technologie, se pak může rychle přesunovat po dokumentu a lépe se vyzná v jeho struktuře. Obsah mimo tyto oblasti není úplně nedostupný, ale jeho nalezení a orientace v něm je značně stížená.
Odkazy bez přístupného názvu
1 454 výskytů | 41 % webů | Vážná chyba
Odkaz existuje, ale:
- nemá srozumitelný název
- nebo není jasné, kam vede
Pro uživatele čteček obrazovky to znamená, že slyší třeba jen „odkaz, odkaz, odkaz“ – bez kontextu. Tyto odkazy jsou často použity s úmyslem pro usnadnění použití webu (navigace sliderů, rozbalovací nabídky atp.), které ale pro uživatele asistivních technologií představují jen otravný balast.
Obrázky bez alternativního textu
682 výskytů | 22 % | Kritická chyba
Jedna z nejčastějších kritických chyb, která se objevuje napříč weby.
Alt text přitom:
- je technicky jednoduchý
- má obrovský dopad na srozumitelnost obsahu
- nemusí být vyplněn, ale musí být přítomný – pak se jedná o dekorativní obrázek, který čtečky přeskočí
Je to typický příklad problému, který se snadno přehlédne, ale těžko omluví. Zároveň je to často chyba, kterou mohou ovlinit přímo editoři, pokud jim k tomu vývojáři nedodali adekvátní technické nástroje.
Komponenty uživatelského rozhraní mohou mít název a roli programově určenu
1 350 výskytů | 35 % webů | Vážná chyba
Všechny interaktivní prvky musí mít správně nastavený přístupný název, roli a stav. To uživatelům pomáhá k orientaci v dokumentu, zjištování změn po nějaké akci, ale i třeba k ovládání formulářů
Formulářový prvek bez popisku
178 výskytů | 13 % webů | Kritické
Na více než 13 % měřených webů jsou formuláře jejichž pole a tlačítka nemají popisek. Takový formulář je pro asistivní technologie velice těžce až vůbec použitelný. Často využívaný "trik", kdy je místo popisku zobrazen placeholder, který zmizí, jakmile ťuknete do pole situci opravdu nezlepšuje.
Co z dat vyplývá
- Největší problémy nejsou složité ani exotické
- Opakují se napříč weby i institucemi
- Většinu z nich lze řešit systematicky
Přístupnost však není o „splnění checklistu“, ale o dlouhodobé práci a kontrole v čase.
Proč má smysl měřit přístupnost dlouhodobě
Jednorázový audit ukáže stav v daném okamžiku. Ale pravidelné měření ukáže:
- jestli se web zlepšuje
- kde se problémy vracejí
- jaký dopad mají změny a redesign
A přesně to dělá Index CSGOV.